Se stěhováním z nájmu přichází otázka, jestli se kauce vrátí celá. O tom, kolik z ní nakonec dostanete zpět, se často rozhodne během půlhodiny, kdy s pronajímatelem procházíte vyklizený byt. Papír, který u toho vznikne, bývá později jediným dokladem o tom, v jakém stavu jste byt předali.
Proč je protokol důležitější než vaše vzpomínka
Předávací protokol bytu není zákonem nařízený a nájem skončí i bez něj. Občanský zákoník ale říká, v jakém stavu má nájemce byt vrátit.
Celý pozdější spor se tím přesouvá k otázce, jak byt vypadal na začátku. A na tu nejspolehlivěji odpoví protokol z nastěhování. Bez něj stojí tvrzení proti tvrzení a doložit, že oděrka na dveřích tam byla už při vašem příchodu, je pak obtížné.
Samotné předání klíčů tuhle otázku neřeší. Podle § 2292 občanského zákoníku je byt odevzdaný ve chvíli, kdy pronajímatel obdrží klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Nájem tím končí, o stavu bytu to ale neříká nic.
Co si do protokolu zapsat
Protokol má smysl sepsat písemně a ve dvou výtiscích, aby si každá strana odnesla svůj podepsaný. Patří do něj:
- datum předání, označení bytu a údaje obou stran,
- stavy všech měřidel včetně jejich výrobních čísel, tedy elektřina, plyn i voda (bez výrobního čísla se odečet nedá spárovat s vyúčtováním od dodavatele),
- počet předaných klíčů, čipů a ovladačů,
- popis stavu jednotlivých místností a vybavení, včetně závad, které v bytě už byly,
- fotografie jako příloha, ideálně s datem,
- podpisy obou stran.
Největší hodnotu má protokol ve chvíli, kdy ho můžete položit vedle toho původního z nastěhování. Pokud vám dnes chybí, stojí za to si ho vyžádat ještě předtím, než se začnete balit.
Běžné opotřebení, nebo škoda
Občanský zákoník pojem „běžné opotřebení“ nevymezuje. V praxi se jím rozumí stopy, které v bytě zanechá obyčejné bydlení, třeba sešlapaný koberec nebo vybledlá malba. Prasklé umyvadlo nebo poškozené dveře jsou už něco jiného a pronajímatel může chtít náhradu.
Do vyúčtování kauce se často promítne i to, kdo měl během nájmu platit drobné opravy. Ty vymezuje nařízení vlády č. 308/2015 Sb. a od 1. ledna 2026 pro ně platí nové limity, protože původní částky vycházely z cen roku 2015. Novela vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 493/2025 Sb. a mění tři věci:
- u oprav, které nařízení neuvádí ve svém výčtu, se za drobnou považuje ta, jejíž náklad nepřesáhne 1 500 Kč, dřív to bylo 1 000 Kč,
- roční strop nákladů na drobné opravy je 150 Kč na metr čtvereční podlahové plochy bytu, dřív 100 Kč,
- náklady na dopravu se do těchto limitů nezapočítávají a hradí je nájemce.
Část oprav přitom nařízení vyjmenovává přímo, třeba opravy kování a klik nebo výměny vypínačů a zásuvek, a ty se za drobné považují bez ohledu na cenu. Přesáhne-li součet nákladů na drobné opravy v kalendářním roce roční strop, další opravy se v tom roce za drobné už nepovažují. U bytu o šedesáti metrech čtverečních jde o hranici 9 000 Kč ročně.
Když protokol chybí nebo ho pronajímatel odmítá podepsat
Stává se, že pronajímatel protokol odbyde mávnutím ruky nebo ho odmítne podepsat. V takové situaci si můžete sepsat vlastní zápis o stavu bytu, vyfotit každou místnost a zápis mu odeslat e-mailem hned po předání. Nemá to sílu podepsaného protokolu, ale vzniká tím doložitelný záznam s datem. Pomůže i svědek, který byl předání přítomen.
Pokud jde o samotnou kauci, občanský zákoník ji označuje jako jistotu. Podle § 2254 nesmí jistota spolu s případnou smluvní pokutou přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu ji pronajímatel vrátí a započte si, co mu nájemce z nájmu dluží. Nájemce má navíc právo na úroky z jistoty od okamžiku jejího poskytnutí, nejméně ve výši zákonné sazby.
Zákon konkrétní lhůtu pro vrácení kauce nestanovuje, přednost má termín sjednaný ve smlouvě. Podrobněji se tomu věnujeme v článku Pronajímatel nevrací kauci? Jaké máte možnosti.
Co dělat dál
Předávací protokol je práce na půl hodiny, která se vyplatí ve chvíli, kdy se pronajímatel rozhodne z kauce něco strhnout. Pokud vám už část peněz zadržuje a na běžnou domluvu nereaguje, je na řadě písemná výzva k vrácení kauce, kterou si sami odešlete. U složitějších nájemních sporů se vyplatí probrat věc i s advokátem.
Legamik není advokátní kancelář a neposkytuje právní poradenství. V případě složitých sporů doporučujeme konzultaci s advokátem.