Slyšeli jste, že máte poslat „předžalobní výzvu“, ale nevíte přesně, co to je a jestli ji potřebujete. Název zní formálně, jde přitom o jednoduchý nástroj. V budoucím sporu vám může ušetřit peníze u e-shopu, dodavatele energie, pronajímatele i kohokoli jiného.
Co přesně předžalobní výzva je
Předžalobní výzva je písemné upozornění, kterým věřitel (tedy ten, kdo něco požaduje) informuje dlužníka, že pokud svou povinnost dobrovolně nesplní, obrátí se s věcí na soud. Institut vychází z § 142a občanského soudního řádu, který platí od roku 2013.
Účel výzvy je dvojí. První, méně formální, je dát druhé straně poslední šanci věc vyřešit mimosoudně, bez zbytečných nákladů a času na obou stranách. Druhý, čistě procesní, je zachování nároku na náhradu nákladů soudního řízení. Pokud byste spor vyhráli u soudu, ale předem jste předžalobní výzvu neposlali, soud vám náklady řízení (například odměnu advokáta) nemusí přiznat, i když jste byli ve věci úspěšní.
Předžalobní výzva se od běžné reklamace nebo první stížnosti liší tím, že výslovně počítá s tím, že pokud věc nebude vyřešena, přijde na řadu soud. Obyčejná stížnost tento prvek obvykle neobsahuje.
Kdy předžalobní výzvu potřebujete
Předžalobní výzvu má smysl poslat vždy, když existuje reálná možnost, že spor skončí u soudu, a chcete mít zachovaný nárok na náhradu nákladů řízení, pokud ve sporu uspějete. Týká se to všech sporů o splnění povinnosti, nejen peněz. V praxi jde skoro vždy o ně: nevrácené peníze od e-shopu, nevrácenou kauci od pronajímatele, přeplatek za energie nebo jakoukoli jinou pohledávku.
Existuje ale situace, kde předžalobní výzva nedává smysl. Když vám pokutu uložil úřad, nejste věřitel, který něco vymáhá, ale ten, po kom se plnění žádá, a věc se neřeší žalobou. Bránit se musíte odporem proti příkazu nebo odvoláním ve správním řízení, kde se lhůty počítají na dny. Jak to vypadá u pokuty za parkování, rozebíráme v samostatném článku.
Zákon stanoví, že výzva musí být dlužníkovi zaslána nejméně 7 dnů před podáním žaloby, a to na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Odeslání předžalobní výzvy vás k ničemu dalšímu nezavazuje. Pokud dlužník po výzvě zaplatí, žalobu podávat nemusíte. Pokud byste žalobu podali bez předchozí výzvy, riskujete, že i v případě úspěchu u soudu ponesete náklady řízení sami.
Co musí předžalobní výzva obsahovat
Zákon přesný výčet náležitostí přímo nestanoví, soudy je ale postupně dovodily z logiky věci a z účelu ustanovení. V praxi by výzva měla obsahovat:
- označení věřitele a dlužníka (kdo výzvu posílá a komu),
- jasné vylíčení, co přesně a proč požadujete (z jakého právního titulu a v jaké výši),
- upozornění, že pokud dluh nebude ve stanovené lhůtě splněn, obrátíte se na soud. Zákon tuhle větu přímo nepožaduje, ale právě ona dělá z dopisu předžalobní výzvu i v očích druhé strany.
Soudní praxe přitom odmítla přehnaný formalismus. Není nutné, aby výzva doslovně citovala paragraf zákona nebo používala přesná právnická slovní spojení, postačí, když z jejího obsahu jasně vyplývá, že pokud dluh nebude splněn, bude následovat soudní řízení. Podstatné je, aby z výzvy bylo jasné, co a v jaké výši po druhé straně chcete a dokdy. Samotný nadpis „předžalobní výzva“ ani zmínka o advokátovi to nenahradí – bez konkrétního požadavku je to jen dopis.
I když zákon nevyžaduje přísně formální doručení jako u soudních písemností, vyplatí se poslat výzvu způsobem, který jde později doložit, tedy doporučeně poštou, do datové schránky nebo e-mailem s potvrzením doručení. Pro náhradu nákladů u soudu rozhoduje, že jste výzvu odeslali na správnou adresu. Jestli si ji dlužník přečetl, není vaše starost. Až pro splatnost dluhu je podstatné, že mu dopis došel.
Co se stane, když výzvu nepošlete
Pokud předžalobní výzvu neodešlete a spor skončí až u soudu, riskujete, že vám soud nepřizná náhradu nákladů řízení, i když byste byli ve věci úspěšní. Výjimku tvoří situace, kdy existují takzvané důvody hodné zvláštního zřetele, tedy okolnosti, ze kterých je zřejmé, že by zaslání výzvy bylo jen formalitou (například když dlužník o svém dluhu prokazatelně dlouhodobě věděl a opakovaně ho nesplácel). Tyto výjimky ale posuzuje soud individuálně, spoléhat se na ně dopředu je riskantní.
Praktický postup krok za krokem
- Ujasněte si přesnou částku nebo nárok, který po druhé straně požadujete, a na základě čeho.
- Sepište písemnou výzvu s označením obou stran, popisem nároku a jeho výše.
- Do výzvy zahrňte jasné upozornění, že v případě nesplnění se obrátíte na soud.
- Odešlete výzvu na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu dlužníka, ideálně způsobem, který jde doložit (doporučeně, datová schránka, e-mail s potvrzením doručení).
- Počkejte alespoň 7 dnů od odeslání výzvy, než případně podáte žalobu.
- Uschovejte si doklad o odeslání pro případ, že byste náhradu nákladů řízení u soudu nárokovali.
Co dělat dál
Předžalobní výzvu si podle návodu výše sepisujete a odesíláte sami, Legamik tento dokument nepřipravuje. K tomuto kroku ale často vůbec dojít nemusí. Druhá strana zareaguje už na dřívější formální dopis.
Legamik není advokátní kancelář a neposkytuje právní poradenství. V případě složitých sporů doporučujeme konzultaci s advokátem.